Daň z přidné hodnoty

Daň z přidané hodnoty - DPH při Pořízení / Dodání zboží z / do jiného členského státu "JČSˇ - Intrakomunitární dodání, dle zákona č. 235/2004Sb. (dále jen ZDPH)

Podle citovaného zákona je pořízení zboží z JČS upraveno § 16: Pořízení zboží z JČS se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované v JČS, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z JČS do tuzemska osobou registrovanou v JČS, která uskutečňuje dodání zboží nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou…

Podle § 11 odst. 1 ZDPH se za místo zdanitelného plnění při pořízení zboží z JČS považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli.

Podle § 2 odst. 1 ZDPH je předmětem daně, mimo jiné:

  • a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečnění ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku
  • b) pořízení zboží z JČS za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani

Podle § 7 odst. 1 ZDPH je místem uskutečnění zdanitelného plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje (dodání zboží bez přepravy)

Pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je na základě § 7 odst. 2 ZDPH místem uskutečnění zdanitelného plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná.

Podle § 13 odst. 1 ZDPH se dodání zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.

Daň z přidané hodnoty - DPH při Pořízení / Dodání zboží z / do jiného členského státu "JČSˇ - Intrakomunitární dodání, dle Justičního systému
Modelový příklad selhání kontrolních orgánů finanční správy a krimininalizace řetězové spolupráce

I.

Zboží (Primární hliník - AL) bylo pořízeno zahraniční spol. XYZsp. z o.o. Polská republika od zahraniční společnosti ABC – Itálie. V rámci těchto pořízení byla zahájena přeprava zboží (prim. AL) a to z města MANERBIO – ITÁLIE s místem ukončení přepravy v OLOMOUCI – ČR a to v areálu spediční společnosti DEF. Objednatel a plátce přepravy byla zahraniční spol. XYZ. Tedy pro spol. XYZ platí ust. § 16 ZDPH a § 11 odst. 1 ZDPH

II.

Dodání zboží mezi zahraniční spol. XYZ a tuzemskou firmou fyzické osoby B.L.

V rámci těchto dodání přeprava NESJEDNÁNA, zboží (prim. AL) umístěno v areálu spediční spol. DEF v Olomouci (ČR) Tedy pro obě tyto společnosti platí ust. § 7 odst. 1 ZDPH

III.

Dodání zboží mezi tuzemskou firmou B.L. a tuzemskou firmou fyzické osoby C.V.

V rámci těchto dodání přeprava NESJEDNÁNA, zboží (prim. AL) umístěno v areálu spediční spol. DEF v Olomouci (ČR). Tedy pro obě tyto firmy platí ust. § 7 odst. 1 ZDPH

IV.

Dodání zboží mezi tuzemskou firmou C.V. a tuzemskou spol. A.G.

V rámci těchto dodání přeprava NESJEDNÁNA, zboží (prim. AL) umístěno v areálu spediční spol. DEF v Olomouci (ČR) Tedy pro obě tyto společnosti platí ust. § 7 odst. 1 ZDPH

V.

Dodání zboží mezi tuzemskou spol. A.G. a KONCOVÝM SPOTŘEBITELEM tuzemskou spol. MAS V rámci těchto dodání BYLA sjednána přeprava zboží (prim. AL) s místem zahájení přepravy v areálu spediční spol. DEF v Olomouci a místem ukončení přepravy ve skladech tuzemské spol. MAS. Tedy pro tuzemskou spol.A.G. platí ust. § 7 odst. 2 ZDPH

Na výše zjištěný skutkový stav věci aplikoval nalézací soud hmotně právní názor, že tuzemská firma fyzické osoby B.L. byla pořizovatelem zboží z JČS a to v rámci dodání mezi zahraniční spol. XYZ a tuzemskou firmou fyzické osoby B.L., a proto firmě B.L. podle nalézacího soudu vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s pořízením zboží z JČS dle ust. § 21 ZDPH.

!!!! Š P A T N Ě !!!!

S tímto hmotně právním názorem nalézajícího soudu nelze souhlasit. Jak uvedeno výše, pořízení z JČS je upraveno v § 16 ZDPH a je vázáno na splnění dvou základních podmínek a to:

Na pořizovatele (tuzemskou firmu fyzické osoby B.L. musí být převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník od zahraniční společnosti registrované u JČS (zahraniční spol. XYZ) a zároveň zboží musí být přepraveno z JČS do tuzemska a to buď pořizovatelem (tuzemskou firmou fyzické osoby B.L.), dodavatelem (zahraniční spol. XYZ), nebo zmocněnou třetí osobou (přepravce)

Průběh dodání mezi zahraniční spol. XYZ a tuzemskou firmou fyzické osoby B.L. je popsán v bodě č. II, kdy je jasné, že toto dodání proběhlo bez přepravy a zboží (prim. AL), kterého se dodávky týkaly, bylo umístěno v areálu spediční spol. DEF v Olomouci (ČR).

Tedy označit toto dodání jako pořízení zboží z JČS tuzemskou firmou fyzické osoby B.L. je s odkazem na § 16 ZDPH vyloučeno.

V Ý S L E D E K v Reálném Justičním Systému???

9 let trestu odnětí svobody

Za porušení §240 tr. zákoníku

Pro Fyzickou Osobu B.L.

Jste účastníkem tohoto procesu trestního řízení? V tom případě si již bohužel musíte přečíst informace: O výkonu trestu odnětí svobody. Za ČFTI Vám přejeme co nejpřijatelnější podmínky výkonu trestu.

Specifické podmínky ukládání souhrnného nebo úhrnné trestu při krácení daní

Velmi dobrou pozornost věnujte okamžiku posuzování trestné činnosti v souvislosti s ukládáním dle ust.§ 43 tr. zákoníků ve věci souhrnného nebo úhrnného trestu, aby jste nebyli velmi nemile překvapeni. Je důležité pochopit, že krácení daní má jednu specifickou, ale velmi podstatnou odlišnost.

A to určení data spáchánní dotčeného trestného činu. PAMATUJTE, že se neposuzuje, kdy jste začali obchodovat a tedy krátit daň, ale naopak se posuzuje, kdy jste provedli POSLEDNÍ OBCHODNÍ TRANSAKCI

Při posuzování, zda-li dojde k uložení souhrného trestu a tedy trestu mírnějšího, je nejvýznamnějším okamžikem skutečnost, jestli jste po prvo-instančním rozsudku , uskutečníli byť jeden jediný další obchod, tak máte velký problém a k uložení souhrnného trestu nedojde.

Dojde k uložení úhrnného trestu, což v praxi znamená, že následný skutek se bude posuzovat samostatně a to v konečném důsledku bude znamena, že k již uloženému trestu se Vám PŘIPOČTĚ trest další.

Pro příklad můžeme uvést, že jste krátili daně u dvou a více subjektů ve velkém rozsahu, což znamená, že jste ohroženi sazbou 5 - 10 let

V prvním případě jste byli odsouzení k trestu 6 let, v druhém případě jste byli odsouzeni k trestu 7 let, tak dohromady (úhrně) dostanete 13 let. Ovšem Novela trestního zákoníku č. 333/2020 Sb. s účinností od 1.10.2020 hovoří v § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který by Vás mohl, ale nemusel zachránit.

Pakliže čelíte trestnímu stíhání za krácení daní a domníváte se, že další Vaše případná činnost po vynesení prvo-instančního rozsudku spadne pod stůl, protože jste ji začali páchat před vynesením onoho prvo-instančího rozsudku, případně že se budou projednávat společně, jste na velkém omylu.

Podobné články