Množství absolventů právnických fakult více či méně prestižního jména, více či méně korektního přístupu k podmínkám udělování formálních titulů, je v rozsahu českého vzdělávacího systému nadmíru úspěšný.
Konkurenční prostředí v oblasti trestního práva je poměrně vysoké, cenová politika za poskytování právních úkonů a služeb je nastavena s ohledem na vnímání a hodnocení profese advokáta v tržním prostředí, kde je tato profese stále vnímán jako jedna z nejváženějších a nejlépe finančně hodnocených.
Avšak většina pachatelů trestné činnosti páchá trestnou činnost právě z opačného důvodu a tím je nedostatek finančních prostředků a to bez ohledu na to, z jakých objektivních či subjektivních příčin k nedostatku finančních zdrojů došlo.
Vzniká tedy matematicky nepřímá úměra mezi vykonavateli právnických profesí v trestním právu a samotnými pachateli trestné činnosti a to v souvislosti se skutečností, že vysoce ceněná profese a tedy i finanční ohodnocení dotčené profese se nerovná schopnosti a ochotě tyto náklady na finanční ocenění hradit ze strany pachatelů trestné činnosti.
Klientelu pro advokáty obhajující pachatele trestné činnosti formou ex offo vytvořila sociální, ekonomická, kulturní společnost v důsledku svého vlastního vývoje. Problematickým aspektem však je skutečnost, že klientela není z velké části bonitní, a proto bylo nutné ustanovit opatření, která zajistí finanční prostředky pro částečné finanční ohodnocení úsilí všech advokátů, kteří splnili obligatorní podmínky pro získání statutu advokáta.
Tímto opatřením máme namysli ustanovení § 36 tr. řádu o nutné obhajobě, které ve své podstatě neskýtá záruku obhajoby pachatele trestné činnosti, ale skýtá záruku finančního ohodnocení obhájce, který se v dotčené věci angažuje. A to bez ohledu na skutečně prokázané znalosti a dovednosti v přípravě a realizaci obhajoby pachatele trestné činnosti.
Důvodnost skutečnosti, že k tomuto opatření došlo je poměrně viditelná, množství advokátů, kteří mohou zastupovat pachatele trestných činů v soudním řízení v poměru platících Klientů, kteří si v trestní věci zvolí obhájce na plnou moc, je výrazně proti advokátní společnosti..
Proto z logiky věci vyplývá, že muselo dojít k opatření, které sníží odměnu advokáta ex offo o 20% při stanovování ceny za ten který právní úkon dle advokátního tarifu, tak zajistí finanční zdroje, které zaplatí daňový poplatník v rámci výběru daní do státního rozpočtu.
Autoritativní avšak opět symbolický statut v tomto procesu odměňování advokátů ex offo získává předseda trestního senátu, který rozhodoval v trestní věci u nalézacího soudu. Nutnost snižovat už tak sníženou odměnu formou neuznání nákladů obhajoby, je pouze činností principielní. Bez faktických důvodů.
Absurdita prokazování opodstatněných právních úkonů ve vedené obhajobě , množství provedených úkonů, dostává advokáta, který přijal obhajobu ex offo do svízelné situace. Nicméně účast či registrace k poskytování právních služeb ex offo u okresního soudu v místě sídla advokáta je dobrovolná, znamená to tedy, že advokátovi nebránit žádná objektivní skutečnost v tom, aby přestal právní služby ex offo poskytovat.
V okamžiku, kdy tak neučiní a obhajobu pachatele trestné činnosti vědomě příjme a to s vědomím, že za své služby dostane prokazatelně nižší odměnu, již neexistuje žádný omluvitelný důvod, proč by měl dotčený advokát poskytnout nekvalitní právní zastoupení v obhajobě klienta.
Skutečnost že by se výkon obhajoby ex offo měl rovnat výkonu obhajoby na plnou moc je upozaďován a negován s odkazem na sníženou odměnu advokáta, tedy sníženou ochotu hájit zájmy Klienta. Z ekonomického hlediska je v konzumním Světě dnešní doby možná považován za racionální přístup ten, že za méně peněz , odvede člověk méně práce. Ovšem tato racionální skutečnost je v hrubém rozporu s etickou, sociální, lidskou stránkou věci a především s vědomým rozhodnutím obhajobu ex offo přijmout.
Ex offo není pouze mocí úřední, ex offo je především mocí ekonomickou, mocí, která staví lidské životy na nevyváženou misku vah spravedlnosti, jako rukojmí, jako osoby vykořisťované na úkor ekonomické rentability mezi vzdělanými absolventy právnických fakult a mnohdy méně vzdělanými pachateli trestné činnosti.
Mnozí mohou oponovat, že pachatel trestné činnosti bez formálního vzdělání nemůže hájit své zájmy v řízení před soudem. Stejně tak mohou mnozí oponovat tím, že špatná obhajoba může být lepší, než-li žádná obhajoba.
Propůjčit však své vzdělání ke službě ex offo, která neskýtá žádnou záruku spravedlivého přístupu k pachateli trestné činnosti ze strany obhájce a stejně tak neskýtá žádnou záruku spravedlivého soudního řízení vzhledem k mnohokrát zmiňované nečinnosti advokáta, jež je předmětem mnohým stížností na advokáty ze strany pachatelů trestných činů. Ve velké většině ovšem bez faktických důsledků pro obhájce ex offo, nikoli s ohledem na faktický stav věci, ale s ohledem na formální nedostatky podaných stížností na advokáty ex offo ke kontrolním orgánům advokátní komory., JE PROVINĚNÍM proti vlastnímu přesvědčení, proti všem psaným i nepsaným předpisům v souvislosti s výkonem advokacie ve prospěch druhé osoby.