Denní režim ve vězení. Rutina nebo výzva?

Každý, koho se vězení nějakým způsobem dotýká, si klade otázku, co ho nebo ji ve vězení čeká? Ti, kterých se výkon trestu týká přímo, se s obavami a nervozitou potýkají od okamžiku doručení výzvy k nástupu trestu, možná i dříve. Rodinní příslušníci, kamarádi a známí to s nimi sdílí, ale mají také jiné otázky typu, co tam asi tak dělá nebo může dělat? Tak si to pojďme shrnout.

Odsouzení mají rozdílné režimy a to s ohledem na to, jestli jsou pracující, nepracující, studující, zdravotně indisponovaní.

Denní režim ve vězení

Denní režim ve vězení - pracujících odsouzených

Pracující odsouzení se rozdělují na tzv. Nestřežená pracoviště – ti kteří pracují mimo věznici, tzv. Střežená pracoviště – ti kteří pracují uvnitř věznice. Pracující odsouzení vstávají brzy ráno, například mají budíček ve 4:00 hodin.

Dochází k ranní hygieně mezi 4:00 hodin až 4:15 hodin.

Po ranní hygieně se většina odsouzených ještě chvíli zdrží na ubytovnách a vykonávají vlastní rituály, někdo sleduje ranní zprávy, někdo si ubalí první cigaretu a vypije první ranní kávu, aby si užil chvíli klidu a soukromí s vlastními myšlenkami.

Například v 4:30 hodin začnou příslušníci vězeňské služby (dozorci) postupně navádět jednotlivé odsouzené podle jména a konkrétního pracoviště na výdej snídaně, svačiny. Jednotlivě proto, aby se zamezilo návalu odsouzených ve vězeňské jídelně a nedošlo tak k zbytečným tlačenicím, zdržení nebo dokonce konfliktům.

Mezi 4:30 hodin a 5:00 hodin mají odsouzení možnost snídaně přímo ve vězeňské jídelně a to v klidu u stolu. Někteří toho využijí, jiní ne. Půl hodinka může pro některé odsouzené být naopak příležitost vyřídit si s jinými odsouzenými (z jiných oddílů, jiných budov) vše potřebné. Tím je myšleno například směna, prodej, nebo jen vzájemný rozhovor při zapálené cigaretě.

Od 5:00 hodin postupně vyzývají příslušníci vězeňské služby odsouzené dle konkrétních pracovišť, aby se začali seřazovat na předem definovaných místech, kde dochází k náhodné kontrole jednotlivců. Touto kontrolou je myšlena tzv. Osobní prohlídka, která má za účel odhalit případné přenášení kontrabantu na pracoviště (telefony, drogy, peníze, či jiné nepovolené věci)

Po shromáždění a osobních prohlídkách se odsouzení přemístí buď do motorových vozidel vězeňské služby (pokud jedou pracovat mimo věznici), nebo se seřadí na předem určených místech pro jednotlivá pracoviště (ve výrobních zónách některých věznic), nebo již svévolně odcházejí na pracoviště (pokud pracují například v rámci věznice jako údržbáři). Toto vše probíhá na základě jmenného seznamu, kterým disponuje vedoucí směny příslušníků vězeňské služby. Toto celé může například trvat do 5:30 hodin.

Po příchodu na jednotlivá pracoviště se odsouzení odeberou do šaten, ve kterých se převléknou do pracovního oděvu. Toto standardně doprovází výklad všech příběhů mezi odsouzenými, které zažili od posledního okamžiku, kdy se viděli pohromadě. Takže v běžné vězeňské hantýrce se probírá opravdu kde co. Ve vězení je totiž události cokoliv, co se stane. Proč? Protože se tam vlastně nic neděje.

Běžná denní pracovní směna tedy začíná v 6:00 hodin ráno. Začíná kupodivu velmi podobně, jako ty v civilním světě. To znamená, že následuje další nebo první ranní káva a u kuřáků samozřejmě spolu s cigaretou. Toto se děje již ve zúženém kolektivu, protože všichni odsouzení nepracují na stejných pracovních pozicích, nebo ve stejných budovách.

Mezi 9:00 až 10:00 hodin probíhají dvě podstatné události. První z nich je svačina – takže strava a další káva, cigareta a chvíle na odpočinek. Druhou je tzv. Sčítací prověrka početního stavu. To je kontrolní úkon ze strany dozorců, kteří takto zmapují početní stav odsouzených od ranních hodin. Jestli náhodou někdo neutekl, nebo se někde nezatoulal. V prvním i druhém případě je to problém. V prvním je to samozřejmě poplach a následné dopadení útěkáře a k tomu další trest. V druhém je to také problém, sice o něco menší, ale všichni ostatní odsouzení musí netrpělivě čekat na opozdilce . A to není nic dobrého pro samotnou odsouzenou osobu. Ve vězení je spousta času, ale paradoxně nikdo na nic a nikoho nechce čekat.

Od 10:00 hodin se opět pracuje. Pokud se někdo domnívá, že by snad za další dvě hodiny byl k dispozici oběd, tak jako to bývá standardem v civilním světě, tak nikoliv. Odsouzení pracují například do 14:00 hodin. V tuto dobu „končí“ směna. Nikdo to nikdy většinou nedodržuje. Od této chvíle odsouzení postupně navštěvují sprchy, aby ze sebe opět udělali fešáky / fešandy.

Po osprchování mají odsouzené osoby povinnost se opět dostavit na předem definovaná místa a opakuje se stejný koloryt, jako když ráno do práce odcházeli. Tedy kontroly a snaha zaměstnanců vězeňské služby odhalit některé neřesti. Někdy jsou úspěšní, jindy nikoliv.

Mezi 14:30 hodin až 15:00 hodin jsou odsouzení znovu naváděni do vězeňské jídelny, kde mohou v menším nebo větším klidu poobědvat. Většina pracujících odsouzených volí odnos jídla na oddíl, kde si jej sní. Což je samozřejmě v rozporu s vnitřním řádem věznice. Ale kdo by to řešil. Někdo ano, tak odsouzeného s jídlem pošle zpět. Někdo ne a odsouzení procházení bez povšimnutí. Paradoxem je, že pokud by všichni odsouzení skutečně dodržovali pravidla vnitřního řádu, tak vlastní kapacity vězeňských jídelen by nepokryly počty odsouzených. To by zapříčinilo, že by vlastně výdej stravy od snídaně až po oběd trval nepřetržitě (minimálně ve velkých věznicích) – a řekněme si upřímně, kterému dozorci by se chtělo v létě nebo zimě stát celý den venku. I když je pravdou, že se střídají. Ale i tak… Takže zavírají oči, pochopitelně.

    Od 15:00 hodin do například 17:30 hodin probíhá několik zásadních událostí.
  • a) První z nich je výdej pošty, na kterou každý odsouzený s nadějí čeká – někdy marně, někdy s úspěchem.
  • b) Druhá z nich je například nákup věcí osobní potřeby ve vězeňské kantýně a to v nákupní dny.
  • c) Třetí je tzv. čas pro sebe, kdy většina pracujících odsouzených pouze odpočívá po dni stráveném v práci. Někteří však mají další zájmy, jako je například sport, četba, telefonování, psaní dopisů, odvolání, dovolání a kdo ví jaké další stížnosti ve vztahu k jejich problémům, které chtějí nebo musí řešit.
  • d) Odsouzení v tomto čase mají také nárok na 1 hodinu vycházky na vězeňském dvoře.

Například v 17:30 hodin se realizuje krátká prohlídka početního stavu na jednotlivých oddílech, toto realizuje dozorce, který právě končí vlastní směnu a informaci o počtu odsouzených předává kolegům, kteří právě do práce přichází na noční směnu. Je to úkon na 5 minut, pokud umí dozorce počítat, pokud se mu počítat chce, nebo pokud se mu nějaký odsouzený někde nezatoulá, nezaspí, nebo se neztratí. Pokud k tomu dojde, počítá se tak dlouho (opakovaně), než se dopočítá. Pokud zjistí, že vážně někdo chybí, je to stejné, jako v případě, když jsme toto zmiňovali při početních prověrkách na pracovištích.

V případě, že se tedy zdaří početní prověrka, tak od 17:30 do cca 18:00 má odsouzená osoba opět čas pro sebe. Pak se chystá výdej večeře. Tento čas pro sebe se může prodloužit, pokud výdej večeře je časově náročnější, nebo se frustrovaní odsouzení někde v jídelně nebo na chodbách porvali, nebo začali malou nebo větší vzpouru. Pokud k nějaké takové anomálii dojde, večeře se odsouvá tak daleko, dokud se situace neuklidní. Pokud se zdá, že nelze situaci uklidnit, přichází krizová řešení ze strany věznice, které má každá jiné. Podle závažnosti situace.

Mezi 19:00 hodin a 20:30 hodin je opět prostor pro osobní volno odsouzených osob. Tento čas už i pracující odsouzení věnují vzájemným diskuzím, společenským hrám, sportu, telefonování nebo jiným aktivitám. Kafe a cigareta na společenských místnostech (pokud jsou kuřácké) nebo na toaletách je rituál, který neodmyslitelně k vězení patří. Jeden s druhým sdílejí své názory, pohledy na svět. Naděje hraje opět hlavní téma a to ve vztahu k trestním kauzám, podmíněným propuštěním, nebo očekávání osobních návštěv příbuzných.

Například ve 20:30 do 20:45 je ještě prostor pro společný úklid ubytovny – toto většinou zajišťují nepracující odsouzení / odsouzené. Jedná se o tzv. „rajóny“ - jako na vojně.

Ve 20:45 až do cca 21:15 hodin probíhá poslední prověrka početního stavu, kdy tuto zajišťují dozorci. Při této prověrce sdělují dozorci některým odsouzeným to, co je čeká následující den. Zdravotní prohlídka, nástup nebo dovolená v práci – z různých důvodů, soudní řízení aj…

po početní prověrce je poslední období dne, kdy mají odsouzení čas pro sebe. A to až do večerky, která bývá vnitřním řádem stanovena na 22:00 hodin, podle zásluh i později. Což v samotném důsledku samozřejmě nikdo nedodržuje. A pokud jsou odsouzené osoby klidné, jsou klidní i dozorci a jsou tolerantní. Někdy sešlost dozorci uzavřou v 23:00, někdy o půlnoci, jindy si odsouzení udělají vlastní mejdan až do rána. A to mejdan se vším všudy – alkohol, drogy, sex.

Výše uvedený denní režim lze poměrně přesně přiřadit i k odsouzeným, kteří se ve vězení věnují studiu odborných učilišť.

Denní režim ve vězení - nepracujících odsouzených

Rozdíl mezi denním režimem pracujících (studujících) a nepracujících je zásadní.

Abychom však znovu neopakovali celý obsah výše, tak se podíváme pouze na zásadní rozdíly v denním režimu pracujících a nepracujících.

Budíček mají nepracující v 5:30 hodin včetně následně prověrky početního stavu. Po tomto úkonu však většina odsouzených znovu ulehne a spí až do výdeje snídaně.

Snídaně se vydává mezi 6:00 až 7:00 hodin ovšem s tou změnou, že nepracující odsouzení se snídani berou s sebou na oddíly, kde na svých ložnicích následně snídají.

Například v 7:30 až 7:45 hodin dochází k druhé prověrce početního stavu. Po této prověrce zpravidla příslušník vězeňské služby obchází jednotlivé oddíly a dotazuje se, zdali někdo má zájem navštívit zdravotní středisko. Praktický lékař a zubní lékař pracuje přímo ve věznici. Speciální vyšetření se realizují buď ve vězeňských nemocnicích, nebo v civilních nemocnicích.

Od 8:00 se odsouzení věnují rannímu úklidu společných prostor – toto může ale nemusí probíhat dvakrát denně, tedy ráno a večer.

    V době od 8:30 hodin do 15:00, kdy jsou pracující odsouzení v práci, tak nepracující odsouzení se věnují činnostem:
  • a) povinným – vyplývajícím z programu zacházení
  • b) nepovinným – vyplývajícím z jejich svobodné vůle
  • c) odpočinkovým

Mezi povinné činnosti patří individuální nebo kolektivní programy, skupiny, které jsou zaměřeny na různé oblasti práce s odsouzenými – což stanovuje vězeňská služba a realizují interní zaměstnanci a externí organizace.

Mezi nepovinné aktivity patří stejně tak individuální nebo kolektivní programy a skupiny. Ovšem tato účast již nevyplývá z povinností odsouzené osoby, ale z jeho dobrovolného zájmu o tuto činnost.

Mezi odpočinkové činnosti patří vše od sportu, návštěvy knihovny, posilování, účasti při šachových a jiných kroužcích, práce v dřevodílnách nebo jiných rukodělných kroužcích a zálibách. Každá věznice má svá specifika.

Ve zbylých částech dne, je denní režim odsouzených ve věznicích totožný, nebo velmi podobný. Rozdíl ve využívání času mezi pracujícími (studujícími) a nepracujícími je diametrálně odlišný v určité části dne. Je nutné podotknout, že být pracovně zařazen, je ve vězení velká výhra. Pokud má člověk pracovní režim, má méně prostoru přemýšlet a méně prostoru se užírat vlastní samotou.

Odsouzení, kteří pracují, jsou obecně více vyrovnaní. Nejsou tak frustrovaní, jsou motivovaní a odměňováni. Odsouzení, kteří nepracují, musí sami zorganizovat denní režim tak, aby jej vyplnili něčím konstruktivním, protože myšlenky vězňů jsou mnohdy tím, co nejvíce narušuje jejich psychiku. A psychika ve vězení má zásadní vliv na to, jaký člověk do vězení šel a jaký člověk se z vězení vrátí.

Negativní vlivy, jako jsou stres, tlak, samota, polemika o své vině nevině, odloučení a další – to vše způsobuje rozdíl mezi tím, kdo odsouzený byl a kdo bude, až z vězení vyleze.

Mohlo by vás zajímat zboží za nejlepší ceny.

 

Podmíněné propuštění neznamená jen pár vyplněných papírů tzn. žádost o podmíněné propuštění, potvrzení o bydlení a pracovní příslib a pak následné zklamání z neúspěchu, je to systematický proces přípravy podmínek nejen v civilním Světě, ale především v samotném vězení.

Je potřebné zasypat soudy argumenty, se kterými se budou muset vypořádat. A to pro Vaše blízké nevytvoří rádoby odborník za kafe a cigaretu.

Podobné články