Pokud se doposud někdo domníval, že v pondělí ráno do věznice přijde kuchař, otevře lednici, zamyslí se čím by udělal odsouzeným radost a začne sestavovat jídelní lístek na celý týden pro například tisíc lidí, je samozřejmě na omylu.
Norma znamená něco stanovené a kdo ví kým. V tomto případě to bude zřejmě zákon o výkonu trestu, případně vnitřní řád jednotlivých věznic. Normami se také myslí nařízení, které stanovují minimální a nebo optimální nutriční výživové hodnoty jednotlivých surovin, ze kterých se ve věznicích vaří. Ve vězení má odsouzená osoba nárok na stravu zhruba takto:
Pokud je někdo z odsouzených vyznává jiné náboženství, má zdravotní komplikace, případně je zastáncem stravovacích návyků, které vylučují některé potraviny, tak takový člověk má před sebou poměrně složitou cestu k tomu, jak od vězeňské služby získat to, co potřebuje, nebo co chce.
V případě, kdy se strava neslučuje s vírou, je na odsouzeném, aby prokázal (historicky), jakým způsobem se z něj například stal muslim. Takové martýrium je velmi náročné. Jedná se v prvé řadě o kontakt s kaplanem věznice, které může, ale také nemusí přesvědčit o pravosti své víry, nikoliv jen účelovosti. Pokud k přesvědčení dojde, je vysoká pravděpodobnost, že odsouzená osoba dostane tzv. Muslimskou stravu a to na základě písemné žádosti k vedoucím pracovníkům věznice – většinou k vedoucímu výkonu trestu.
Pokud je nutná úprava stravy v důsledku zdravotních komplikací, myslete na toto již před nástupem trestu a doložte generálnímu ředitelství vězeňské služby veškerou zdravotní dokumentaci, která deklaruje důvody, proč byste měl mít jiný typ stravy – tzv. Dietu. Pokud to učiníte, ušetříte si velké starosti, nežli tuto věc vyřešíte v samotné věznici. Pokud to neuděláte, můžete očekávat to, že věznice udělá naopak všechno proto, aby vám stravu neupravila. Budou vás podezírat ze lží, budou vás posílat na další a další vyšetření žaludku, střev a kdo ví čeho. A to všechno jen proto, aby věznice ušetřila peníze z rozpočtu, kterým na nákup potravin pro odsouzené disponuje.
Pro případ, že nemáte žádné zdravotní komplikace, ani nejste vyznavačem jiné víry, ale jednoduše jste například vegetarián, tak v tom případě vynásobte nedůvěru ze strany věznice dvakrát a je velmi nepravděpodobné, že byste dostatečným způsobem obhájili svou žádost o vegetariánskou stravu, aniž byste neměli nějakou konexi.
Všem hned na první pohled nemusí být jasné, proč je ve vězení jídlo takové, jaké je. Mohlo by se zdát, že vězni strádají. Jedni jim to přejí, druzí je litují. Jídlo ve vězení se neřídí chutí, ale penězi. Každá věznice má stanovený finanční rozpočet a až následně přemýšlí nad tím, jaké suroviny nakoupit, aby byly alespoň trochu nutričně vyvážené, aby zachovaly životaschopnost a pracovní schopnost lidí za zdí. Pokud do vás bude někdo neustále cpát naprosto nutričně nedostatečné jídlo, velmi brzy se to projeví na vašem zdraví. A zdraví ve vězení, to je kapitola sama pro sebe.
Ani věznice nechtějí, aby vězni zdravotně strádali, protože by to vězeňskou službu stálo mnohem více financí na následné zdravotní péči, než-li samotný nákup jídla. Pokud se tedy někdo domnívá, že věznice šetří na nesprávných místech, není tomu tak. Je to tak, že nedávají vězňům minimum nutného, ale naopak maximum možného v důsledku jejich vlastních omezeních.
Kvantita nemusí být zrovna všelékem, ale pokud je odsouzená osoba alespoň trochu nápaditá, může si zajistit větší přísun jídla běžným nákup (směnou) mezi odsouzenými. Někteří mají jiné priority, než jídlo, například tabák. Není proto nic nového na tom, že jeden odsouzený prodá svůj příděl stravy té druhé. Samozřejmě se to nesmí, ale na to nikdo z odsouzených nemyslel ani v době, kdy porušoval zákon. Takže tohle je oproti tomu maličkost.
Ve vězeňské kantýně je možné nakoupit alespoň základní potraviny, které zvýší množství jídla, které si navíc může odsouzená osoba upravit v kuchyňce na svém oddíle dle libosti a chuti. A kde vzít peníze? Může se snažit o zaměstnání a pak bude pobírat mzdu. Může požádat své blízké, aby mu peníze poslali, i když dnes je to komplikované kvůli nařízení, že pokud má odsouzený dluhy, nedostane z peněz nic. A ti odsouzení, jenž nemají ani jednu z těchto možností, dostávají každý měsíc tzv. Sociální kapesné, které je sice velmi nízké, ale i za to se dá koupit například sáček nebo dva těstovin nebo rýže, která je bohatá na sacharidy a tělu dodá energii a živiny.
Je také možné nechat si do vězení poslat nárokový balík, který může obsahovat potraviny. Ale řekněme si upřímně, kdo bude v 5-ti kolovém balíku (omezení hmotnosti ze strany věznic) posílat 5 kilo těstovin nebo rýže. Asi nikdo. Nebo si to alespoň myslíme. Takže jak se s tím poprat? No v nárokovém balíku pošlete „platidlo“, za které si pak ve vězení může člověk koupit všechno, co potřebuje.
Když to celé tedy shrneme, jídla je málo (podle norem ne) a není dobré – až na světlé vyjímky. Pokud tedy máte alespoň nějaké zdroje, zkuste schraňovat ovoce, nakupovat zeleninu, těstoviny, rýži, ryby (sice v konzervách, ale lepší, než nic). Trochu se naučte vařit a s jídlem si pohrajte. Pak bude jídla nejen více, ale bude i chutnější. Ve vězení se říká, že je tam tak dobře, jak dobré si to člověk sám udělá, a proto jídlu ve vězení věnujte čas.
Nechoďte jako ostatní pouze s ešusem do jídelny na výdej, jako nádeníci. Jídlo si propašujte na oddíl, očistěte od nežádoucího, přidejte to lepší a nejenže výsledek bude lepší, ale budete tomu věnovat čas, kterého je ve vězení velké množství. A uvařit si čas od času jídlo, které se alespoň trochu podobá tomu civilnímu a chutná lépe, než UHO (univerzální hnědá omáčka). Udělá vám to radost a když se na tom budete podílet s dalšími spolu odsouzenými, bude vás to sbližovat a nakonec zjistíte, že je to další kousek něčeho, co vás odlišuje od ostatních. Vaše zažívací ústrojí i organismus celkově vám za to poděkuje a nezradí vás, když budete čelit nějakým nemocem.
Zboží do nárokového balíku můžete nakoupit rovnou v našem e-shopu za výhodné ceny a zbytečně neutrácet.
Podmíněné propuštění neznamená jen pár vyplněných papírů tzn. žádost o podmíněné propuštění, potvrzení o bydlení a pracovní příslib a pak následné zklamání z neúspěchu, je to systematický proces přípravy podmínek nejen v civilním Světě, ale především v samotném vězení.
Je potřebné zasypat soudy argumenty, se kterými se budou muset vypořádat. A to pro Vaše blízké nevytvoří rádoby odborník za kafe a cigaretu.
